Černé růže - Předmluva

11. ledna 2016 v 15:44 | AriaLissa |  Básně nebo kráké úryvky





To je příběh, kterej píšu. Ještě není hotovej, ale rozhodla jsem se zveřejnit aspoň krátkou ukázku.



Černé růže
Předmluva



Zahradou se rozléhá smích. Mezi vysokými barevnými květinami se mihla bílá sukně. Vzápětí se trsy vysokých květin rozhrnuly do stran a objevila se tvář dívky, přibližně třináctileté, s do pasu dlouhými blonďatými vlasy s nádechem do zrzava. Vypadala by jako normální člověk, nebýt její světle zelené pleti a tří tmavě zelených proužků na každé tváři vedoucích od ucha směrem k nosu, zakončených špičkou. Na hlavě měla věnec z kopretin, a na očích červenou masku. Nebyla to pravá maska, nýbrž další ze znaků na její kůži. Ustoupila stranou, aby se kolem ní mohl protáhnout její desetiletý bratr. Nechala mu trochu náskok a pak se rozběhla za ním.

Opodál jejich otec zaléval květiny, které vypadaly jako pampelišky, akorát byly červené. Pracoval totiž jako zahradník na zámku. Už několik let. O děti se staral sám. Jeho žena zemřela, když byl mladšímu synkovi jeden rok a starší dceři čtyři. Zvláště ona se matce podobala. Syn měl jen její barvu vlasů. "Tati!" zavolala na něj dcera a zamávala. Oplatil jí zamávání a vydal se ke studni pro vodu.

Na kteroukoli květinu by jste si vzpomněli, on ji dokázal vypěstovat. Chtěli jste modrý tulipán? Měli jste ho mít. Dokázal opravdu každou květinu, kromě jedné. Vládce si ji poručil, ale on ji odmítl vypěstovat.


"Dobrý den, Rolane!" Zahradník se okamžitě uklonil: "Pane." I děti se zastavily se skloněnými hlavami. "Sešel jsem dolů jen kvůli tobě. Měl by ses cítit poctěn, zahradníku!" odmlčel se. Dva strážci za ním probodli Rolana pohledem. "Chtěl jsem se přesvědčit, že zvěsti, které ke mně donesli mí věrní sluhové, jsou pravdivé. Žádal jsem tě, abys vypěstoval vysokou hradbu z černých růží s jedovatými trny! Měl jsi ji vztyčit mezi zámkem a zbytkem království! A ty jsi odpověděl..."
"Ne, pane. Nemohu splnit váš rozkaz. Jsem jen zahradník! Na ochranu zámku je potřeba vystavět silnou zeď!

"Výmluvy! Třeba ti malé povzbuzení pomůže uvidět to v jiném světle!" Stráže chňaply Rolana, aby nemohl nic udělat, a vládce se otočil k dětem. "Veličenstvo! Prosím vás!" Kato se rozesmál. "Ty prosíš? To je milé. Dívej se!" V rukou se mu rozzářila síla. Namířil jí na objímající se děti. Vytvořil se kolem nich vír. "Tvoje děti budou ty nejkrásnější růže!" Když se vír rozpadl, opravdu tam stály. "Nechte ho tu," poručil Kato strážím. Ty ho strčily přímo před růže a společně s panovníkem se odebraly pryč.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 arialissa arialissa | 8. února 2016 v 17:30 | Reagovat

:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama