Charlotte - Prolog - Prosím, nech žít moje dítě

1. září 2016 v 22:06 | AriaLissa |  Básně nebo kráké úryvky
Žena se skláněla nad dítětem. Nad svojí nádhernou tříměsíční holčičkou, kterou pojmenovala Hayley. Holčička se na ni usmívala, takovým tím roztomilým miminkovským úsměvem. Pochichtávala se a mávala ručkama. Šťastná maminka se na ni také usmívala a broukala jí ukolébavku. "Lá la-a," končila zrovna poslední sloku. Podala své holčičce dudlík. Malá Hayley ho párkrát zmáčkla v ruce, načež ho hodila na zem. "Ale no tak," hubovala matka, "teď bude špinavý." Říkala to něžně a místo dudlíku jí podala malého plyšového medvídka. Malá s ním nadšeně zamávala ve vzduchu.


Dovnitř do chatky vešel Hayleyin otec, alfa smečky půlměsíce. Jejich rodina se dlouho trápila s neplodností, malá Hayley byla doslova vymodlená. "Tak jak se má, ta naše holka?" zeptal se. Hayley mu ukázala svoje dásničky. Natáhl k ní svou ruku. Hayley pustila medvídka a popadla jeho prst. "Drahá," políbil svou ženu na tvář. "No ne, ty máš ale sílu," zasmál se, když Hayley odmítala pustit jeho prst.

Na stolečku ležel foťák. "Vyfotíme se," navrhl, Hayley stále držela jeho prst. Matka se natáhla pro foťák. Otec zvedl dcerku z postýlky. Všichni tři se namáčkli do objektivu foťáku. Cvak.

"Šéfe!" zařval někdo a silně zabušil na dveře. "Alfo! Otevřete!" Znovu zabušení. "Jacobe! Sakra, otevři! Saro!" Hayley začala natahovat. Rámus jí vadil. Jacob - otec - zavrčel a chtěl jít otevřít, když se rozlétly dveře. Stál v nich udýchaný Aiden, starší člen smečky, mohl by být Jacobovým otcem, ale nebyl, byl kamarádem jeho otce.

"Co se děje?" zeptal se Jacob.

"Já... oni..." zadýchaně mluvil Aiden, neschopný ze sebe dostat jedinou normální větu.

"Tak co je?" zeptal se netrpělivě Jacob. Z venku se ozvalo zavřeštění, ze kterého běhal mráz po zádech. Aiden vydechl: "Upíři."

"Cože?" zařval rozčileně Jacob. Otočil se na manželku: "Chraň Hayley. Já musím jít."

S těmito slovy za sebou zabouchl dveře jejich chatky. Hayley začala brečet. "No tak. Ššš..." utěšovala ji Sara. Přešla k oknu a odhrnula záclonku. Ale to neměla dělat. Výjev, který viděla, by jí navždy zůstal před očima, kdyby jí nebylo souzeno také za pár vteřin zemřít. Jeden z upírů se zrovna zakusoval jejímu manželovi do krku. S vytřeštěnýma očima zírala na tu scénu. Najednou se proti sklu objevil mužský obličej se zarudlýma očima a tmavýma žilkama kolem nich. Upír. Sara zaječela. Ucouvla od okna a položila dcerku do postýlky, když někdo vykopl dveře. Byl to ten upír, který na ni přes okno zíral. Sara se ochranitelsky postavila před postýlku. Upír k ní udělal pár kroků, lačnící po krvi.

"Prosím," vydechla Sara. "Prosím."

"Prosby nepomůžou," zasyčel upír.

Sara polkla. "Prosím. Nech žít moje dítě."

Upír zasyčel a vycenil zuby. Sara se nakrčila v bojové pozici, ale myslela hlavně na svoje děťátko, které musela ochránit, takže nebyla dost rychlá. Jedinou vteřinu zaváhala, a to znamenalo její smrt. Upír byl hrozně rychlý. Jeho zuby se zakously Saře do krku. Její krev mu stékala do hrdla a vháněla mu do žil novou energii. Ignoroval všechno okolo, soustředil se jen na životodárnou červenou tekutinu. Žena ze sebe dokázala dostat jen slova: "Prosím" a "dítě." Vyslovovala je pořád dokola, tišeji a tišeji, až její hlas úplně utichl.

Upír pohodil její mrtvé tělo bez života na zem a zhluboka se nadechl. Jeho pohled padl na postýlku, a až tehdy si uvědomil, že celou scénu doprovázel křik malého dítěte. Nepřirozeně zavrčel a přiblížil se k dítěti. Všiml si malého modrého medvídka, kterého k sobě dítě tisklo a vřískalo tak nahlas, že to upírovi trhalo uši. Vzal dítě do rukou. To přestalo vřískat a upustilo svého medvídka. Pozorovalo ho svýma hnědýma očkama. Upír poznal, že je to holčička. Podíval se na mrtvou ženu na podlaze a pocítil to, co ještě nikdy nepocítil. Byla to snad výčitka? To nebylo možné. A přece ano. Položil dítě, sundal si bundu a holčičku do ní zabalil. Ještě nevěděl, co s ní udělá. Možná si jí nechá jako sváču na potom? Teď nad tím ale nechtěl přemýšlet. S dítětem na své hrudi vyrazil do chladné noci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama