11.kapitola - If I Should Die

18. listopadu 2016 v 15:53 | AriaLissa |  If I Should Die
Bran seděl opřený o polštáře ve Vincentově posteli, zatímco Jeanne se s tácem vedle sebe rozčilovala. "Dobrá ženo, ujišťuji vás, že jsem naprosto v pořádku," říkal zrovna, když jsme vešli.

"Od včerejška je to lepší, ale stále jste příliš slabý, abyste vstával," trvala na svém hospodyně.

Bran hledal pomoc u Jeana-Baptista, který seděl u postele. "Nečekejte, že skřížím úmysly madame Degogue," řekl JB s úsměvem a zvedl ruce v gestu bezmoci. "Když řekne zůstat v posteli, pak vám radím udělat právě to."


Bran v zoufalství zavřel oči a opřel se do polštářů. "Kate je tady," oznámil Gaspard, když jsme se blížili. Vytáhl pro nás dva židle.

"Děkuji za návštěvu," řekl Bran a mžouravě se na mě podíval. Proč se na mě pořád tak divně dívá? pomyslela jsem si. Bran se mnou zdál téměř zahnán do kouta a jindy, skoro jako by mě chtěl adoptovat jako oblíbenou neteř.

"Monsieur Grimod, Monsier Tabard a já jsme diskutovali o tom, co vím o Mistrovi, a chtěl jsem, abyste byla tady, protože se bavíme o vašem..." zaváhal.

"Příteli," řekla jsem a doplnila tak jeho větu, a on se podivně usmál. Znovu se na mě podíval, jako by bylo něco špatně. Přejela jsem si prsty přes vlasy, a nenašla jsem nic, co by někde trčelo, pak jsem se posadila, ruce si dala pod stehna, a trochu jsem se ošívala.

"Ano. No, vyměňovali jsme si verzi proroctví bardia a mé rodiny. Je to v podstatě totéž." Zavřel oči a začal přednášet zpaměti.

V třetím věku lidstva zvěrstvo bude takové, že bratr zradí bratra a numa bude převyšovati bardia a převahou válek ztmavne svět lidí, v této době povstane bardia v Galii, který bude vůdce svého druhu.

Poslouchala jsem podivné staré fráze, když jsem najednou ucítila v místnosti přítomnost někoho dalšího. Kate, ty jsi tady! Slova mi syčela hlavou jako blesk. "Stop!" vykřikla jsem. Bran sklapl a všichni tři muži na mě zírali. "To je... To je Vincent. On je tady!" zakoktala jsem v šoku.

Srdce mi bušilo tak silně do mých žeber, že to bolelo. "Díkybohu, Vincente. Dostal jsi se pryč," řekla jsem a dusila svá slova.

Lásko moje, já ne. Mám jen minutu, než mě Violette zatáhne zpět. Mluv s guérisseurem za mě.

"Chce, abych si promluvila s Branem," vysvětlila jsem překvapeným mužům a začal jsem předávat jeho zprávu slovo za slovem.

"Violette chce vědět, zda znáte tajemství přenosu energie: přenos moci Mistra toho, kdo ho porazil."

"Vím, že je něco v záznamech mé rodiny," potvrdil Bran, mluvící směrem k bodu ve vzduchu napravo od mé hlavy.

Podívala jsem se na stejné místo jako on, ale nic jsem neviděla. Prostor vedle mě byl prázdný. Vincent opět promluvil a já jeho slova vyslovila nahlas. "Můžete pro ni ty informace získat?"

"Potřeboval bych na to pár dní," odpověděl Bran.

A najednou Vincentův hlas zmizel.

"Co se stalo?" zeptal se JB zahanbeně.

"Říkal, že měl jen chvilku," vysvětlila jsem. "Pak ho Violette zatáhne zpátky."

"Kdo byl ten duch?" zeptal se zmateně Bran.

"To byl Vincent."

"Viděl jsem ho," řekl pomalu Bran.

"Vy jste ho viděl?" vyhrkla jsem.

"Viděl jsem jeho auru. Vznášel se ti těsně vedle ramene," řekl a kývl k místu, kam se před chvílí díval. "Úžasné! Já jsem vlastně viděl létacího ducha!"

Šok usadil naši malou skupinu, všichni z nás byli ohromeni tímto zdánlivým zázrakem, a pak, najednou, se Vincent vrátil. Mon ange, já jsem tady, uslyšela jsem jeho slova.

Bran se vrátil pohledem zpět na místo vedle mé hlavy. "On se vrátil."

Přikývla jsem. "Říká, že Violette vám dá tři dny na to najít řešení na přenos energie. Ona odchází a Vincent s námi zůstane a bude sledovat, ale přitáhne si ho zpět k sobě tak často, jak bude chtít."

"A on je ten, jehož moc Violette hledá?" naléhal Bran.

"Ano," potvrdil Gaspard. "Jak jsme již vysvětlili, poté, co zavraždila vaši matku, ho Violette zabila a spálila jeho tělo za účelem získání Mistrovy moci."

Bran se opřel o polštáře. "No, to vysvětluje, proč nefungoval přenos energie," řekl tiše.

"Co tím myslíš?" zeptal se Jean-Baptiste.

"To je jednoduché. Ten chlapec není Mistr."

Jean-Baptiste, Gaspard a já jsme zírali jeden na druhého, oněmělí. Bran pokračoval: "Vzhledem k mé matce a mému podezření, že by to mohl být případ, ukazuje se, že jsem VictorSeer. Jeden z guérisseurů mého rodu, který byl vybrán k identifikaci Vítěze... Vašeho Mistra."

"Ale jak to víte?" zeptala jsem se nevěřícně. "Minulý týden jste mi řekl, že to nevíš jistě."

"Ah, ale to se jen tak stalo," řekl Bran, slabě se usmál a přesunul svůj pohled k Jeanu-Baptistovi. "Od chvíle, kdy jste mě vzal včera za ruku - hlava revenantů dotýkající se zástupce mé rodiny guérisseurs - vaše aury se v mých očích změnily."

"Tak tohle se stalo," řekl JB.

Bran přikývl. "Cítil jsem vlastní moc a..." zaváhal, vybíraje pečlivě slova, "vím skoro s konečnou platností, že já jsem ten, kdo identifikuje vašeho Spasitele. A tento létací duch, který je tu s námi, není vyvolený. Jsem si tím jistý."

"Ale jak -" načal Gaspard otázku, ale Bran ho přerušil.

"Neptejte se mě jak, můj nový příteli. Souhlasil jsem, že vám pomohu co nejvíce budu moci, ale jsou tajemství, která jsem nucen zachovat."

V mé mysli byl klid, Vincent začal mluvit přímo s Gaspardem. "Ano. Souhlasím." Gaspard kývl v odpověď a obrátil se k Jeanu-Baptistovi. "Vincent tvrdí, že to, co guérisseur říká, je pravda, nemůžeme Violette nechat objevit její chybu. Čím více času se snaží dosáhnout splnění svého cíle, tím déle my můžeme oddalovat válku."

"Ale pokud polevíme, nebude to pro tebe nebezpečné?" zeptala jsem se Vincenta. Čím více jsem ji viděla v akci, tím větší strach jsem z Violette měla.

Violette nemůže udělat nic, co by mi ublížilo, odpověděl chlácholivě, ale zůsob, jakým to řekl, jsem si domyslela, že Vincent není jediný, kdo je v nebezpečí.

"Pokud přesáhneme třídenní lhůtu, kterou nám Violette stanovila, možná máme šanci najít opravdového Mistra, teď, když tu máme někoho, kdo ho dokáže identifikovat," řekl JB a kývl na Brana.

"Udělám, co budu moct," řekl Bran.

"Řeknu Ambrosovi, aby okamžitě svolal všechny pařížské revenanty," řekl Gaspard a vyšel z pokoje.

"Vincente, jestliže má nad tebou Violette dostatečně velkou moc, může tě přimět, abys jí řekl, co děláme, přitáhne-li tě k sobě?" zeptal se Jean-Baptiste. Chvíli poslouchal a jeho oči zalétly ke mně, jeho výraz se zachmuřil. "Nemůže ho nutit dělat něco proti jeho vůli," promlouval za Vincenta nahlas. "Nicméně, jak jsme tušili, plánuje něco udělat s někým, kdo je pro něj nejdražší, a musí to být pro ni přesvědčivé."

Jean-Baptiste chvíli mlčel a pak řekl: "Slibuji, Vincente. Příští tři dny nespustíme Kate z dohledu."




Co myslíte, tipnete si, kdo je opravdu Mistr? Za tři tipy dávám další kapitolu.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | 18. listopadu 2016 v 18:14 | Reagovat

Děkuji moc za překlad.

2 Alex Alex | E-mail | 18. listopadu 2016 v 18:18 | Reagovat

Já si nejsem úplně jistá, ale myslím, že to bude Kate. To aspoň podle mě vyplývá z textu, který si přeložila. 8-O  ???

3 Síma Síma | 20. listopadu 2016 v 1:11 | Reagovat

Ahoj, také si myslím, že je to Kate. Děkuji a nemohu se dočkat další kapitoly. :-)

4 Petra Petra | 20. listopadu 2016 v 20:51 | Reagovat

[1]:Vypadá to na Kate

5 MarieClaire MarieClaire | 20. listopadu 2016 v 21:28 | Reagovat

Já si to taky myslím, ale Kate je člověk, tudíž by tedy nejdřív musela zemřít. Vsadím se, že v tom bude mít prsty ta sv*ně Violette. O_O

6 AriaLissa AriaLissa | E-mail | Web | 24. listopadu 2016 v 14:15 | Reagovat

Mám menší překladatelskou krizi a potíže doma, takže dvanáctá kapča bude později, než jsem původně zamýšlela. Možná do konce příštího týdne, bude-li přát štěstí. Díky za pochopení.

7 Sima Sima | 7. ledna 2017 v 9:02 | Reagovat

Bylo to úžasné jako vždy není mistr kate?? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama