13.kapitola - If I Should Die

17. prosince 2016 v 21:55 | AriaLissa |  If I Should Die
"Vincente?" zavolala jsem, nejistá, jestli neodešel s Julesem.

Jsem tady Kate, přišla jeho slova.

Položila jsem so hlavu do dlaní. "Dobře, to bylo příšerný."

Bylo?



"Myslím, žę to nebylo hrozné jako ve stylu ó-můj-bože-je-úžasný-pocit-dotýkat-se-tě, ale... Nemohla jsem si pomoci a zajít dál. Zdálo se, jako bys to byl ty."

Byl jsem to já, ale bohužel také Jules.

"Nechtěla jsem ho políbit." Stočila jsem se na gauči do klubíčka a rukama objala kolena. Přála jsem si vrátit čas o patnáct minut a znovu opakovat celou líbací scénu.

Chtěla jsi políbit mě.

"Ano. Tebe, ne Julese. Panebože, skoro jsem ho zničila."

Nezdálo se, že by mu to vadilo. A je tu skutečnost, že by to zastavil, kdyby to chtěl.

Dotýkala jsem se prsty svých hořících tváří, aby vychladly.

"Znovu to neudělám."

Myslím, že je to nejspíš dobré rozhodnutí.

"Ale jak můžeme..."

Neboj se, mon ange. I přesto, že to nebyl moc velký úspěch...

"Spíš totální selhání."

Existují i jiné způsoby, jak se můžeme spojit.

"Vlastně bez spojení, samozřejmě." Zarazila jsem se, ruměnec mě intezivně spaloval. "Myslím," zakoktala jsem. "Nemyslela jsem v anatomickém smyslu. I když, jo, myslím, že trochu ano." Zavrtěla jsem hlavou. "Tohle je jeden z nejvíce nepříjemných rozhovorů, jaký jsme kdy měli."

To proto, že by to neměl být rozhovor. Ne problém, který musíme řešit. Když máme prakticky přemýšlet o věcech, jako je... jak duch může vyvolat tvůj pocit chtíče po chlapci z masa a kostí dokazuje, že jisté zábrany padají při svůdné straně věcí.

Usmála jsem se, jeho slova vnesla do mé mysli několik velice zajímavých obrazů. "A je nějaký plán na to, abych mohla pocítit chlapce z masa a kostí?" Opravdu jsem ta slova vyslovila, aniž bych se chtěla sama pohřbít na pohovce v polštářích, pravděpodobně proto, že jsem byla opravdu překvapena tím, co si myslel, že je možné.

No, protože jsme odfoukli můj plán A vysoko do nebe, potřebuji trochu více času na plán B. Ale, Kate...

"Ano, Vincente?" řekla jsem váhavě. Něco kolem jeho ,ale' mě znervózňovalo.

Plán A. Plán B. To jsou jen dočasná řešení. Ty a já opravdu - Vincentova odmlka se zdála dlouhá několik mil - nemůžeme spolu být takhle, mon amour. Nemůžeš se smířit s duchem jako přítelem na dlouho. Budeš potřebovat víc. Zasloužíš si víc.

"Já nechci víc, Vincente. Chci tebe," řekla jsem.

Nemůžu se tě dotknout. Nemůžu tě držet v náručí. Přinést ti květiny. Nemůžu tě vzít na vyjížďku lodí po Seině.

"Nepotřebuju to," trvala jsem na svém.

Kate, ty mě neposloucháš. Všechno, co můžu dělat, je mluvit s tebou. Odmlčel se. Cítíš tohle? Nebo tohle?

Necítila jsem nic.

Dotýkal jsem se tvých vlasů a tváře. Copak nevidíš, Kate? Nemůžu být tvůj jakýmkoli reálným způsobem. Ale to, co ti můžu slíbit, je, že tady vždy budu pro tebe, budu na tebe dávat pozor, abych se ujistil, že jsi v bezpečí.a šťastná.

Hluboko v mé hrudi začal bublat vztek. "Takže chceš, abych si našla někoho jiného? Lidského kluka?"

To by bylo pro tebe to nejlepší, mon ange. Někdo, kdo je z masa a kostí. S kým můžeš mít dobrý život. Normální život.

"A ty se jen tak budeš vznášet jako moje neviditelná tělesná stráž a sledovat mě, jak miluji někoho jiného," pobídla jsem ho a snažila se ovládnout svůj hlas.

Neříkám, že se mi to bude líbit. Ale nemůžu tě mít. A nemůžu tě opustit. Jakou mám jinou volbu?

"To je totální kravina!" zaječela jsem. "Za prvé, kdo jsi, abys říkal, co je pro mě nejlepší? Možná nechci maso a krev. Možná nechci normální život. Možná ještě mám naději, že je nějaký způsob, jak s tebou žít. Violette našla to tajemné svazující kouzlo. Možná, že existují i jiná kouzla, o kterých nevíme. Vzdáváš se dřív, než jsme začali hledat odpovědi.

Takže mi nechoď říkat, co budu dělat. Co budu cítit. I když máš stále moje srdce, pořád mám svůj mozek. A budu ho nadále používat, abych našla řešení, sakra!"

Seděla jsem tam a vztekala se, přejíc si abych mohla vidět, kde Vincent je, takže jsem se dívala dolů. Nastalo ticho na dobře dlouhou chvíli, a pak jsem uslyšela něco, co znělo jako smích. "Raději by ses neměl smát mě," zavrčela jsem.

Nebudu se ti smát, chérie, přišel jeho hlas, který zněl tlumeně, úsilím znít vážně.

"Zcela určitě se mi směješ, Vincente Delacroixi."

To jen, že jsi tak roz... Myslím neuvěřitelně atraktivní a svůdná... když dostaneš vztek a kleješ, odpověděl, dusíc vážný smích.

Moje zlost za okamžik roztála a já nemohla potlačit úsměv. "Vincente, ty jsi vážně nemožný," zamumlala jsem a pak se začala sama smát. Padla jsem zpět na pohovku a nepotlačitelně jsem se šklebila, když jsem slyšela jeho bublavý smích ve své mysli.

Natáhla jsem se, položila si hlavu na polštář a odkopla boty, načež jsem si přes ramena přehodila kašmír. Čekala jsem, jestli Vincent nepromluví první, ale zdálo se, že se spokojí se vznášením se. "Jsi tu ještě?" zeptala jsem se nakonec.

Jsem ti tak blízko, jak jen můžu být.

Pevně jsem objala polštář a přála si, aby to byl on.

Vincent byl potom dlouhou dobu zticha. Vychutnávala jsem si ticho, ve vědomí, že je blízko. Když jsem zavřela oči, dokázala jsem si představit jeho štíhlou svalnatou postavu nataženou vedle mě. Po chvíli se to zdálo tak skutečné, že jsem mohla téměř cítit váhu jeho paže přehozené přese mě a jeho hlavu vedle mé. Byl jako duch milence v jednom z těch tragických viktoriánských příběhů. Ale narozdíl od mdlob, omdlévajících ohavností těch příběhů, zmocnilo se mě přesvědčení, že tragédie nebude náš osud.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Síma Síma | 17. prosince 2016 v 22:49 | Reagovat

Děkuji moc, nemohu se dočkat pokračování. :-)

2 Petra Petra | 18. prosince 2016 v 14:24 | Reagovat

Děkuji moc za překlad.

3 Mark Mark | E-mail | 18. prosince 2016 v 23:41 | Reagovat

Moc děkuji. Omlouvám se, že nepíši komentář u každé kapitoly, ale dala jsem si na čas se čtením, abych si to užila najednou. Ale jsem stále Tvá věrná čtenářka. Už se moc těším na další kapitoly!

4 Alex Alex | E-mail | 19. prosince 2016 v 15:35 | Reagovat

Prosím další!!!! Už se nemůžu dočkat na další kapitolu!!!!!! ❤

5 sandy sandy | 19. prosince 2016 v 19:43 | Reagovat

Děkuji za další kapitolu :)

6 AriaLissa AriaLissa | E-mail | Web | 19. prosince 2016 v 20:32 | Reagovat

Děkuji vám za přízeň. Další kapitolu se pokusím přidat co nejdřív :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama