3.kapitola - Die For Her

16. prosince 2016 v 19:46 | AriaLissa |  Die For Her
Šel jsem do své ložnice po hodině cvičení ve zbrojnici. Gaspard odcházel do obývacího pokoje a vidíc mě, zastavil se pod lustrem. "Musíš chodit po celém domě nahý, Julesi? Připadám si, jako bych žil ve špinavém bratrském klášteře."



"Nejsem nahý," řekl jsem a ukázal na ručník okolo pasu.

"Ručník se nepočítá jako oblečení," plís-nil mě Gaspard.

"Když to říkáš," odpověděl jsem, strhl si ručník a dal si ho na ramena jako šálu.

Gaspard truchlivě zakroutil hlavou a ode-bral se do kuchyně s mumláním: "Bydlím s kretény."

V tu chvíli přiběhli Charles a Charlotte, udýchaní, předními dveřmi, jako by je honil rozzlobený dav s vidlemi. Charlotte stačil jeden pohled na mě a začala se smát. Dal jsem si ručník znovu okolo pasu a zeptal se: "Co se děje?"

"Pamatuješ si tu holku, kterou Vincent sledoval?" vyhrkla Charlotte.

"Tu, se kterou mluvil minulý týden v ka-várně? Jak se jen jmenovala... Kate?" zeptal jsem se.

"Ano, on je teď pryč a zachránil ji."

"A kde je?" zeptal jsem se se záchvěvem paniky.

"Je létací, takže pravděpodobně u ní doma. Ze stěny kavárny Sainte-Lucie spadl velký kámen a skoro ji rozmáčkl. Vincent to předpověděl a řekl mi to. Gesty jsem ji zvala k našemu stolu, a tak se dostala pryč právě včas. Kámen rozbil její židli. Kdyby tam sedě-la, zabilo by ji to."

"Takže jsi to byla vlastně ty, kdo zachra-ňoval," přerušil ji Charles. "Možná nebude mít Vincent přenos energie."

"Rozhodně jsem něco z toho cítila. Podívej, dnes ráno se dole stalo tohle." Charlotte napřáhla ruce, ukazujíc nehty, které se pěstovaly na jejích prstech. "Ale nedostala jsem všechno - jen něco. Část její energie šla určitě k němu."

"Blbost," pověděl jsem. "Mystické síly vytvořené revenanty komplikují věci, posed-lost lidmi, které zachráníme. To je všechno, co Vincent potřebuje. Ještě větší nutkání, aby ji sledoval."

V tu chvíli jsem cítil vstoupit do místnosti něčí přítomnost. Jen jeden z nás je tento týden létací, takže jsem věděl přesně, kdo to je. "Vincente, chlape, ty jsi tak mimořádně hloupý," řekl jsem.

Co jsem měl dělat... Nechat ji zemřít? odpověděl mi.

"Samozřejmě že ne," připustil jsem. "Ale víš, co to znamená. Hraješ si s ohněm. A já nechci být u toho, až se vrátíš domů s popáleninami třetího stupně."
Vím, co dělám, tvrdil.


"To sakra doufám," řekl jsem. Chtěl jsem s ním zatřást a připomenout mu, jak moc Charles trpěl, když se před časem zamiloval do člověka. Ale Charles stál kousek od nás a pravděpodobně myslel na tu samou věc, tak jsem jen vzal svůj kabát a šel na místo, kde jsem zcela pod kontrolou: v mém studiu ztracený v malování.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anička Anička | 1. ledna 2017 v 16:07 | Reagovat

Prosím, prosím 😇 další kapitoly😊
Děkuju❤

2 Nemessis Nemessis | Web | 3. ledna 2017 v 1:25 | Reagovat

Prostě wow ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama