Cesta do Vídně s kretény - část 1

20. prosince 2016 v 14:44 | AriaLissa |  Můj život
S kamarádkou jsme se přihlásily na výlet do Vídně, který pořádala naše škola a který se konal včera. Musely jsme vstávat brzy ráno. Měla jsem na výpravu tak hodinku, protože jsme byly domluvený, že se sejdeme v 6:15, a máti odcházela do práce v 5:15.



Poletovala jsem po bytě a snažila se najít všechny věci, co si podle sebe nutně musím vzít s sebou, u čehož jsem nespokojeně brblala, že tohle je pro mě na vstávání brzká doba, protože obvykle vstávám do školy později. Když jsem odcházela, bábinka mě nabádala, ať jí napíšu, až do Vídně dojedeme, a tisíckrát se mě ptala, jestli vím, kde kamarádka bydlí, protože jsme se měly sejít před jejím domem.

Konečně jsem vypadla z domu a na místo srazu jsem došla za 5 minut (novej rekord! Minule to bylo 6.). Chvilku jsem čekala, než se kamarádka objevila, a pak jsme vyrazily. Šly jsme ještě k její mámě do práce, protože si potřebovala vyzvednout pojištění na cestu, a pak teprve jsme šly na nádraží. Dorazily jsme tam v 6:43, a sraz byl v 6:45. Ale odjížděli jsme až v sedm, takže jsme ještě čtvrt hodiny diskutovaly o různých zajímavých tématech, a obdivovaly (:-D) dva úplně stejné letáky (tedy tři, ale jeden byl stržený).

Já jsem si vzpomněla, že kdybych byla ve škole, tak bych byla zkoušená z ekonomiky a psala opravnou písemku z matematiky, a jelikož ve škole nejsem, tak se to o pár dní odloží. Takže jsem radostně zajásala. Pak už bylo 7:00 a museli jsme nastupovat do autobusu, svítila nad sedadly malá mrňavá modrá světýlka.

Seděly jsme přímo za učitelkami, ale to nám nezabránilo v tom, abychom probíraly různé nesmysly, ale také velice rozumné věci, jako například Boha. Pak jsme také probíraly Měsíc, a já si vzpomněla, že jsem doma zapomněla tužku a papír, takže nemůžu dobrodružství z naší zapisovat, a tedy budu muset tento článek psát zpaměti.

První zastávka byla na benzínce. Většina lidí toho využila a šla na vzduch, stejně jako my. Zařadily jsme se do fronty a pokračovaly v našem velice poučném a velice normálním rozhovoru. Některé holky z fronty na toaletu byly netrpělivé a tak šly na pánské záchodky. Konečně jsme se dostaly skoro na řadu a vmáčkli jme se do malé místnustky s ještě dalšíma asi třema holkama, a čučely jsme na pavouka v rohu.

Jedna z cizích holek to okomentovala, že bez pavouka by to nebyl záchod. V kabince byl taky jeden, takže tam byli dva. Já to okomentovala tím, že moje takzvaná sestra by odsud vystřelila jako namydlenej blesk. V duchu jsem dodala, že je to závistivá hysterka. (Což je pravda.)

Nastoupili jsme zpět do autobusu a jeli dál. Chvíli jsme si četly, ale po chvíli jsme se na to nemohly soustředit. Adri četla nějakej díl Harryho Pottera (kterej že to byl?) a já Růži podzimu, jednu z mých nejoblíbenějších knížek. Chvíli jsme podřimovaly a pak pokračovaly v našem fascinujícím rozhovoru, než jsme dojely na další benzínku. To už bylo tuším někde u hranic v Rakousku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Myshelka Myshelka | E-mail | Web | 21. prosince 2016 v 21:21 | Reagovat

Naše třída taky jela na výlet do Vídně :D, ale žádné suveníry si moc nekupovali, protože to tam prý bylo předražené :D

2 AriaLissa AriaLissa | E-mail | Web | 22. prosince 2016 v 10:08 | Reagovat

[1]: To máš pravdu, to bylo.

3 Nemessis Nemessis | Web | 3. ledna 2017 v 1:33 | Reagovat

Já bydlím u hranic s Rakouskem miluji to tam

4 Nemessis Nemessis | Web | 3. ledna 2017 v 1:35 | Reagovat

[1]: Jo v Rakousku je draho to je pravda

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama