VA - Unhappy Ghost - Kapitola 3 - Šok v knihovně

31. ledna 2017 v 19:29 | AriaLissa |  Básně nebo kráké úryvky
Co myslíte, že mají společného Lynette s Tyrou?








Angeline

"Moje dcera Tyra Wilsonová byla zavražděna na rohu Devatenácté a Masonovy ulice. Prosím pomozte mi najít svědka..." pročítala jsem text na letáku.

Roh Devatenácté a Masonovy ulice byl nedaleko. Rychle jsem z koše sebrala leták, přeložila ho a nacpala si ho do tašky. Pak jsem rychlým krokem zmizela pryč.

░▒▓█▓▒░

Když jsem dorazila do Adrianova domu, všichni - včetně Rose a Dimtrije - seděli u stolu a o něčem se dohadovali.

"Měla jsem trvat na svém a doprovodit ji domů!" kvílela Rose hystericky.

"Rozo, no tak, uklidni se," snažil se ji uklidnit Dimitrij.

"Nebudu klidná!" vřískla Rose a hodila po Dimitrijovi sklenici. Naštěstí včas uhnul. Sklenice se roztřískla o zeď.

"Hathawayová!" napomenul ji Adrian. "Nenič moje věci!"

"Je to moje vina," třásla se Rose.

"Ne, není. Nemohla jsi to vědět," oponoval jí Dimitrij.

"Ale měla jsem to tušit! Byla tma a navíc i dost pozdě!"

"Co se stalo?" zajímala jsem se.

"Před knihovnou našli mrtvou Morojku, kterou Rose znala," odpověděl Michail.

"Lynette," řekla Rose. "Jmenovala se Lynette."

"Někdo ji zabil. Byla úplně -"

"Ne, neříkej to," přerušila Rose Michaila uprostřed věty. Michail zmlkl.

░▒▓█▓▒░

Rose

Dimitrij si mohl říkat, co chtěl, ale já pořád cítila, že Lynettina smrt je moje vina. Měla jsem ji doprovodit domů.

Když další den knihovna zase otevřela, rozhodla jsem se, že tam půjdu. Vše na první pohled vypadalo normálně. Vešla jsem dovnitř a automaticky jsem zamířila ke svému obvyklému stolu, i když jsem dnes s sebou neměla své věci.

Zahleděla jsem se na stůl, kde sedávala Lynette. Ještě pořád tam ležely její věci. Bezmyšlenkovitě jsem k zamířila k jejímu stolu. Všechno vypadalo tak, jako by se každou chvíli měla vynořit z jedné ze spousty uliček mezi regály a vrátit se ke své práci.

Asi bych neměla, ale vzala jsem její sešit a listovala jsem jím. Byl plný jejích poznámek a různých veselých kresbiček týkajících se tématu její práce. Nad tím jsem se musela pousmát.

Položila jsem sešit zpět na místo a chtěla se otočit a jít pryč, když jsem najednou uslyšela své jméno: "Rose."

Otočila jsem se a málem jsem upadla. "Lynette!" vyjekla jsem.

"Ahoj, Rose," pozdravila. "Nemáš nějaký aspirin? Hrozně mě bolí hlava."

Šokovaně jsem na ni zírala.

"Co je?" nechápala.

"Ty... Ty máš být přece..." koktala jsem zaskočeně.

"Co mám být?" divila se nechápavě.

"Mrtvá," chtěla jsem říct, ale nemohla jsem to vyslovit. Jazyk mi ztežkl, zírala jsem na ni, neschopná slova. Dívala se na mě svýma modrýma očima a mě v tu chvíli došlo, že si neuvědomuje, že je mrtvá.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jackie Jackie | 31. ledna 2017 v 22:46 | Reagovat

Ou. Chúďa Lynette. A žeby Lynette a Tyrou zabil ten istý... človek? Sú Romitri spolu? Pekná kapitola :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama