Vampýrská Akademie - Odvážné srdce - Kapitola 1 - Když mi bylo deset

1. ledna 2017 v 19:30 | AriaLissa |  Vampýrská akademie - Odvážné srdce


První kapitola je krátká, ale budu se snažit, aby další byly delší.



Rose

Už od deseti let jsem vyrůstala na akdemii sv. Vladimíra. Dala mě tam moje morojská teta, která považovala dhampýry za nečistokrevný póvl, špínu společnosti, a zvlášť, byla-li s nimi příbuzná. Můj otec byl bratr jejího manžela. Svoje morojské děti Hanse, Stacey a Chelsea rozmazlovala a nechávala je, aby mě šikanovali svou magíí. Mě se zdálo poněkud divné, že se každý specializovali na jiný živel - v rodině jsou vždy obvykle dva.

Hans se specializoval na vzduch, Stacey na oheň a Chelsea na vodu, jejich matka na zemi. Hans mě dusil, Stacey mi upalovala vlasy a Chelsea mi schválně vodu buď přehřívala a nebo ji až moc vychladila, nebo způsobila, že vůbec netekla. A to bylo jen to nejmenší. Hans si mojí šikanu užíval nejvíce.

A celé osazenstvo obrovského domu proti tomu nic nenamítalo, protože se báli, že by je paní Mazurová vyhodila z domu, i když jsem na jejich tvářích občas zaznamenala nesouhlasné pohledy.

Ne, že bych se nechala šikanovat, to ne, ale vždycky na mě vybafli v tu nejméně vhodnou chvíli. Toužila jsem vypadnout z tohoto domu, z tohoto pekla. Když se dívali na televizi, občas jsem se skrčila za rohem, a sledovala, když byla ve filmu nějaká bojová scéna. Toužila jsem to umět. Utíkala jsem z domu na zahradu, běhala jsem a kopírovala chvaty, které jsem viděla na obrazovce.

Pak jsem jednoho dne napadla Hanse. To když mě znovu chtěl týrat svou magií. Skočila jsem na něj a začala ho hlava nehlava mlátit. Rozječel se a za chvíli do pokoje vtrhly tři služky a Hansova matka. Odtrhly nás od sebe a zamkly mě v malém pokojíku, kam mě paní Mazurová zamkla vždycky, když jsem jí lezla na nervy nebo jsem něco provedla, a to bylo v podstatě pořád, když jsem byla na dohled. Měla jsem štěstí, že jsem vůbec dostala něco k jídlu.

Po incidentu s Hansem jsem v tom pokoji strávila zavřená dva týdny, když si mě paní Mazurová zavolala do salonku, kde přijímala návštěvy. Měla jsem na sobě otrhané černé džíny a vybledlý rolák. Když mě služka popoháněla, sotva jsem chabě stihla zaprotestovat, že bych se měla převléknout. Odbyla mě tím, že to není třeba, ale věděla jsem, že z mého vzezření paní Mazurová radost mít nebude. Ostatně jako z mé existence.

V salonu čekala ona a ještě nějaký muž - dhampýr. "Tak jsi tady," poznamenala suše paní Mazurová. "Rose, tohle je strážce Stan Alto. Pane Alto, tohle je Rosemarie Mazur-Hathawayová, moje neteř." Do slova neteř vložila tolik opovržlivosti, kolik jen mohla.

"Tak to jsi ty," řekl Stan a přeměřil si mě pohledem. Bylo mi sice teprve deset, ale bylo mi jasné, že ani s tímto mužem se nebudu mít moc v lásce. Paní Mazurová mu o mně určitě navykládala samé špatné věci, než jsem přišla.

"Jo, to jsem já," odpověděla jsem drze. Stan se zamračil. Stejně tak i ta, která mě před ním nedobrovolně nazvala neteří. "Nebuď drzá," napomenula mě.

░▒▓█▓▒░

Tak jsem v deseti letech nastoupila do školy Sv. Vladimíra. Stan Alto mě přijel vyzkoušet, jestli jsem tak dobrá, abych mohla tak pozdě nastoupit. Nakonec po telefonickém rozhovoru s nějakou ženskou uznal uznal, že ano, a tak mě rovnou odvezl s sebou. Měla jsem pár minut na sbalení všech svých věcí. Nebylo jich moc - jen pár kousků oblečení, troška našetřených peněz, malého plyšového medvídka, kterého mi prý věnoval otec po mém narození, a fotku rodičů, kterou mi dal strýc, než umřel.

Rodičům jsem byla opravdu hodně podobná. Po otci jsem měla hnědou barvu vlasů a očí, ale jinak jsem vypadala jako moje matka. Nikdy jsem se ale nedozvěděla, co se jim stalo, proč mě nechali u strýčka a jeho ženy. Nevěděla jsem ani, jestli ještě žijí nebo ne.


A i přes svůj dětský rozum jsem se rozhodla, že až budu starší, pokusím se je vypátrat.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Daisyrose Daisyrose | Web | 2. ledna 2017 v 18:23 | Reagovat

Pěkný začátek, jsem zvědavá na pokračování. :-D

2 Nemessis Nemessis | Web | 3. ledna 2017 v 1:38 | Reagovat

Dokonalé ;-) jdu na další část

3 AriaLissa AriaLissa | E-mail | Web | 4. ledna 2017 v 22:11 | Reagovat

[1]: [2]: Děkuji vám za pochvalu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama