Vampýrská Akademie - Odvážné Srdce - Kapitola 15 - Všechno, co mi zbylo

17. ledna 2017 v 21:34 | AriaLissa |  Vampýrská akademie - Odvážné srdce
Do čehopak se nám Roza zamotala tentokrát?









Dimitrij

"Proč jsi ji nechal jen tak odejít?" zeptal jsem se zvýšeným hlasem Marka a snažil se, aby do mého hlasu neproniklo zoufalství.

"A co jsem měl dělat?" bránil se Mark. "Držet ji tu násilím? Tím by se to podle tebe vyřešilo?"

"Ne, jistěže ne!" odpověděl jsem.

"Nemohl bych jí bránit v odchodu. Cestu by si odsud našla tak jako tak."

Svěsil jsem ramena.

"Kdybych já byl v její situaci, taky bych odešel," pokračoval Mark.

"A neříkala něco - třeba kam jde nebo tak?" zeptal jsem se.

"Ne," zakroutil hlavou Mark."Neřekla vůbec nic."

"Marku! Pojď sem!" zavolala ho Oksana. Kývl jsem na něj, ať jde, a sám jsem se vydal do pokoje, nikoliv však do svého.

Rose tady spoustu svých věcí nechala, vzala si jen to nejzákladnější. Už už jsem se chtěl otočit a z jejího pokoje odejít a schovat se ve svém, když mě zaujal malý hrbolek na peřině. Odhrnul jsem ji a uviděl malého plyšového medvídka. Vzal jsem ho do ruky. Rose odešla, a všechno, co mi po ní zbylo, byl malý plyšový medvídek a pokoj, kde na mě dýchala její přítomnost, ačkoli tu nebyla.

░▒▓█▓▒░

Lissa

Jen, co jeden z Abeho strážců narychlo odjel, mi Abe objasnil, co o tom Dimitrijovi, co u něj Rose pracuje, zjistil. Rozhodl si ho prověřit hned, jak mu Rose zmínila své působiště. A to, co zjistil, nebylo moc dobré. Věděla jsem, že ho má Rose ráda, a tušila jsem, jak moc ji ta informace zraní.

Glen se vrátil a informoval nás - tedy mě a Abeho. Nikdo jiný zatím o ničem nevěděl, kromě Christiana, kterému jsem to řekla. Rose prý od Belikovových utekla, a nikdo o ní nic neví. Předpokládali jsme, že se vrátí sem k nám, ke královskému dvoru.

"Objeví se tu," utěšoval mě. Stiskla jsem mu ruku.

Samozřejmě jsme jí pokoušeli volat. Nejdřív to nebrala, a pak byla nedostupná. Už to trvalo několik dní.

░▒▓█▓▒░

Rose

Už několik dní jsem cestovala z města do města a hledala místo, kde bych se mohla na chvíli usadit. Chtěla jsem být co nejdál od Dimitrije, ale zároveň mi bylo jasné, že nemůžu do přilišné blízkosti královského dvora - věděla jsem, že mě budou hledat, neozvu-li se jim, a to jsem teď opravdu nemohla.

Nyní jsem seděla v malé kavárničce v malinkém městečku Rubysville - městčko byl podle mě trochu nadnesený výraz - a pila jsem děsně chutnající černou kávu a oči se mi zavíraly. Už několik dní jsem nespala.

Nyní byl večer, vlastně už noc, a servírka se mě chystala vypakovat ven. Abych ji nenaštvala, odešla jsem hned, jak po mně poprvé mrskla nepříjemným pohledem. Peníze jsem nechala na stole.

Venku se do mě okamžitě zakousl ledový vzduch. Od úst mi šla pára. No výborně. Kam teď půjdu? Moc peněz už mi nezbývalo. Uvažovala jsem, že se uklidím někam do nočního baru, co má otevřeno nonstop, nebo bych možná mohla přenocovat v parku na lavičce. Pokud je tady ovšem nějaký park.


Najednou jsem zaslechla ránu, a rozječelo se auto. Zpod kabátu jsem vytáhla stříbrný kůl a rozběhla jsem se ke zdroji hluku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vampyrka Vampyrka | 17. ledna 2017 v 21:43 | Reagovat

Má to zatím pěkný pokračování, jsme zvedava co se asi stalo?☺ a docela je mi lito dimitriho 😊 pokračuj zatím to je supr

2 Jackie Jackie | 17. ledna 2017 v 23:09 | Reagovat

Dúfam, že si to Romitri vyriešia. Neviem síce ako by sa dalo niečo podobné vyriešiť ale verím :-D Perfektná kapitola ;-)

3 DaisyRose DaisyRose | 18. ledna 2017 v 9:04 | Reagovat

Super kapitolka. Jsem zvědavá, jak to dopadne. Jen tak dal :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama