16.kapitola - If I Should Die - část 2

8. března 2017 v 18:11 | AriaLissa |  If I Should Die
Věnováno všem dámám ke dni žen Úžasný







První panel mi připomněl amfory, co jsem viděla v dědově galerii, dvě armády nahých mužů spolu navzájem bojují, vojáci na sobě měli něco, co vypadalo jako starověké řecké helmy. Jedna strana byla vedena mužem se zlatočerveným kruhem, který se rozrůstal z jeho hlavy jako plameny. Vůdce nepřátelského vojska měl svatozář, která vypadala jako kalný opar jasně červené krve. Několik postav v rohu rámu se vznášely nad mrtvými a zmrzačenými těly, a drželi nad nimi ruce, jako by je hojili. Jejich svatozáře vypadaly jako malé jiskřičky ohně pět jisker nad každou hlavou, stejně jako byly namalované plameny nad rukou na dveřích hrobky. Musí to být symbol pro guérisseury, pomyslela jsem si.

Další obraz mi připomněl středověké malby mučení svatých. Muži oblečení jako kněží, s velkými papežskými klobouky, stáli stranou a sledovali, jak vojáci zabíjí skupinu lidí s meči. Jejich oběti měly ruce a nohy přivázané k dřevěným kůlům a měli stejné zlaté a červené svatozáře jako na předchozím obrázku, zatímco ostatní měli kulaté žluté svatozáře - takové ty typické, které vidíte na náboženských obrazech. Pod zlatým mužem bylo napsáno ,bardia', pod červeným ,numa' a kolem hlav světců bylo ,bayata'.

Za nimi v dálce guérisseuři s ohnivou svatozáří stáli venku z jeskyně, ve které byli natěsnané tři druhy svatých bytostí. Příběh byl docela jasný: revenanti a ,bayata', cokoli byli, byli pronásledováni církví a léčitelé jim pomáhali se schovat.

Tito revenanti museli prožít celou historii vedle lidstva a my o tom naprosto nic nevěděli. Užasle jsem tam stála přikovaná, co to znamená. Nadpřirozené bytosti žily mezi námi od počátku... A nebo alespoň hodně, hodně dlouho. A scény z těchto tajných paralelních dějin byly jasně vyobrazeny přímo přede mnou. Závažností tohoto objevu jsem se cítila velmi malá a bezvýznamná... ale také velmi šťastná.

Dychtivě jsem se přesunula k dalšímu panelu, který popisoval jeskyni, kde jsem stála. Pracovníci, všichni s pěti plamínky nad hlavami, kopali hroby a malovali zdi, zatímco žena v dlouhém bílém rouchu vztahovala ruce, střílela stříbrné paprsky všemi směry. Uvnitř trámů byly namalované hvězdy, měsíce, plápolající ruce a signum bardia. Tušila jsem, že to byl nějaký druh magie, kterou guérisseur očaroval jeskyni, a která by umožnila některým vstoupit, ale revenanty udržela venku, jak bylo dokázáno tak dramaticky (a legračně) venku. Přemýšlela jsem, jaká další magie chrání jeskyni, protože tam byly symboly, které jsem nepoznala.

Najednou jsem pomyslela na Vincenta, Ambrose a Arthura čekající před jeskyní. Čím déle zůstávám, tím větší mají starosti. Podívala jsem se na mobil. Nechala jsem je tam před pětačtyřiceti minutami. A samozřejmě tady nebyl žádný signál, takže jsem nemohla zavolat, aby věděli, že jsem v pořádku. Věděla jsem, že je čas jít, ale nemohla jsem odolat pohledu na několik dalších obrazů před odchodem.

Oči mi přeskočily na jednu z dávných scén: tato byla z římského období, soudě podle rouch postav. Ve středu byla postava stočená do klubíčka uvnitř velké kulaté vany. Bylo to v životní velikosti, ale neměla vlasy nebo obličejové rysy a vypadala spíš jako těžká socha ženy předtím, než do ní byly vyřezány.

Kolem postavy stálo několik lidí, jak bardia tak guérisseurři soudě podle jejich aury, přičemž každý dělal něco jiného. Jeden si poranil ruku a krvácel do vany, další se skláněl nad hlavou figury, třetí, zdálo se, nad tím čaroval a čtvrtý stál stranou a držel pochodeň a vázu. Samozřejmě vykonávali nějaký rituál, ale nedokázala jsem si představit jeho účel.

Pod obrazem byl nějaký nápis v latině, a byla jsem nadšená, když jsem zjistila, že mohu rozluštit pár slov. Argilla musí znamenat ,jíl', protože to slovo bylo argile ve francoužštině. A věděla jsem, že pulpa znamená ,maso', blízké francouzskému slovu pro ,chobotnice' - zvíře z masa bez kostí. Nepodařilo se mi přeložit zbytek, hledala jsem jinou scénu ke studiu. Už jen jeden, pomyslela jsem si, začínajíc pociťovat úzkost z návratu k Vincentovi a ostatním, než budou strachy na mrtvici.

Můj pohled padl na obrázek blízko středu, pravděpodobně proto, že byl nejkrásněji namalovaný. Někteří guérisseurští umělci byli očividně nadanější než ostatní. U většiny, zdálo se, byl cíl předat poselství namísto prokázání uměleckých dovedností. Ale tohle mohl namalovat Raphael nebo Michelangelo, honosná krása postav byla cílem tohoto malíře.

Ve skupině numa s červenými aurami stáli napříč přes potok z jiné skupiny zlatavé aury bardia. Jeden z numa se brodil čistou tekoucí vodou, přecházející na stranu bardií. Žena bardia k němu natáhla ruku. Numa ve vodě měl krvavě rudou auru, ale na rozdíl jeho spřízněných měl svatozář protkanou zlatem. Je to nějaký druh křížence revenanta? přemýšlela jsem. Nebo možná stejně jako bayata, byla to další nadpřirozená bytost? Měla jsem se toho tolik naučit - ta představa mě nadchla a zároveň děsila. Nemohla jsem se dočkat, až se toho dozvím víc o Vincentově druhu, ale byla jsem na pochybách, jaká strašidelná objevení na mě na cestě čekala.

Když jsem špechala sebrat hromadu knih, které Bran chtěl, a uložila je pečlivě do tašky, uvažovala jsem o tom, čeho jsem byla svědkem. Kolik dalších lidí vědělo o této jeskyni? Kromě skutečných guérisseurů moc ne, byla jsem si jistá. Cítila jsem se uctivě - ohromena - po zařazení do této skupiny. Normální holka z Brooklynu stojí v kouzelné jeskyni pod rušným městem, jedním z největších světových měst. Dívka, která je úzkostně očekávána třemi nemrtvými přede dveřmi do jeskyně, vzpomněla jsem si a zírala toužebně zpět na obrazy, na které jsem neměla čas se podívat, bleskově jsem se rozhodla. Znovu jsem popadla svůj telefon, zvedla jsem ho a vyfotila si zeď.

Můžu je studovat zpět v bezpečí svého pokoje, pomyslela jsem si. Ale dokud jsem nestiskla ikonku fotoaparátu, v záblesku paniky jsem si vzpomněla na kouzlo chránící jeskyni. Mohlo by spálit můj mobil? Mohlo by spálit mě? Když se nic nestalo, vydechla jsem úlevou a rychle zamířila ke dveřím.

Vzala jsem si nástroj, který vypadal jako obří svíce visící u dveří, a použila jsem ho k uhašení jedné z pochodní. Když jsem se přesunula k další, všimla jsem si, že tato zeď je malovaná v komiksovém stylu, jako ta lemovaná naproti. Avšak soudě podle oblečení postav, tyto obrazy byly poslednjí za několik posledních století.

Než jsem zhasla druhou pochodeň, rozsvítila jsem baterku. A jak plamen začal skomírat, všimla jsem si obrazu umístěného těsně nad dveřmi. Byla to skupina mužů v uniformách zdobených hákovými kříži. Ve středu skupiny byl muž s knírem a ulízanými vlasy, kterého jsem ihned poznala. A když pochodeň zhasla, viděla jsem, že muži kolem něj - Hitlerovi poradci - měli všichni červené svatozáře.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 v v | 8. března 2017 v 23:19 | Reagovat

Krásný článek :)!!
(bezanorexie.blogspot.cz Strach, panika, bezmoc = anorexie. Rozhodla jsem se vyléčit. Mým cílem je pomoci každému, kdo se rozhodl stejně. Píšu o své cestě a svých pokrocích, o tom, JAK se vyléčit. Ráda bych předala to, co jsem se naučila o těle a jeho potřebách)

2 Ivet Ivet | 9. března 2017 v 16:48 | Reagovat

Skvělí :-) už setěším na další :-)

3 Petra Petra | 9. března 2017 v 18:05 | Reagovat

Děkuji moc za překlad

4 Simona Simona | 9. března 2017 v 20:51 | Reagovat

Ty jo mazec :D dalsi prosím nemůžu se dočkat :).

5 Síma Síma | 15. března 2017 v 8:04 | Reagovat

Děkuji moc, úžasné jako vždy. Prosím, prosím o pokračování. :-)

6 Hana Hana | E-mail | 19. března 2017 v 19:36 | Reagovat

Děkuji za překlad a moc prosím o další kapitoly. :-)

7 Mark Mark | 12. dubna 2017 v 21:34 | Reagovat

Děkuji :-)

8 lucka lucka | 25. dubna 2017 v 17:28 | Reagovat

Díky moc! :D

9 Ivet Ivet | 9. května 2017 v 0:50 | Reagovat

Super :-D asi toho máš hodně, ale budeš v překladech pokračovat?? :-?

10 Síma Síma | 17. května 2017 v 22:55 | Reagovat

Chci se jen zeptat, jestli budeš pokračovat v překladu. Díky

11 AriaLissa AriaLissa | E-mail | Web | 18. května 2017 v 12:42 | Reagovat

Chci se omluvit všem, co čekají na překlady, ale jsem nucena dát si od překládání pauzu, protože mám potíže ve škole a pravděpodobně budu psát reparát, tudíž sem zatím budu dávat jen to, co mám předepsané, ale překladů se nakonec taky dočkáte, ovšem bude to chvíli trvat. :-(  :-)

12 Danča Danča | 26. července 2017 v 23:31 | Reagovat

Děkuji mockrát, že překldáš tento díl.

Mrzelo mě, že třetí díl si nemůžu přečíst. Narazila jsem na tvou stránku a je boží. Už se nemůžu dočkat dalších kapitol a hlavně jak příbeh dopadne.

Děkuji :-)

13 Barča Barča | E-mail | 17. října 2017 v 8:36 | Reagovat

Prosí dokončíš překlad? bylo by to super, už se nemůžu dočkat jak to celé skončí :-)

14 Baru Baru | 27. října 2017 v 13:41 | Reagovat

Ahoj :-)  je moc super ten překlad. Kdy budeš pokračovat?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama