VA - Always and forever - Kapitola 9 - Smutek

21. března 2017 v 20:06 | AriaLissa |  Vampýrská akademie - Always and forever


Dimitrij

Pomoz mi...

S trhnutím jsem se probudil. Zase se mi zdálo o Roze. Dívala se na mě těma svýma krásnýma hnědýma očima a prosila mě o pomoc.

Její smutný a vyděšený výraz mi v noci nedal spát, takže jsem usínal přes den. Babička nebyla o moc sdílnější. Řekla nám jen to, že obě dorazily na správné místo, a že je jen otázka času, než dojde k tomu, k čemu dojít má.

Díval jsem se na fotografie, kde jsme byli společně s Rose. Vypadali jsme na nich tak šťastně. Našel jsem několik fotografií, na kterých jsem byl já sám. Ani jsem nevěděl, že je Roza fotila.

Já, jak si čtu v křesle knihu.

Já, jak připravuju snídani.

Ani ostatní obrázky mě nerozveselily, ačkoli jindy jsem se nad nimi usmíval.

Roza, jak mě mlátí polštářem.

Roza, jak dělá ve sněhu anděla.

Roza šklebící se do objektivu.

Roza snažící se při tréninku přizabít Eddieho.

Odložil jsem album. Už jsem se na ty fotky nemohl dívat.

░▒▓█▓▒░

Anastasia

Nevěřil mi, že jsem to já. Zato já ho poznala okamžitě. Vůbec se nezměnil, až na ty rudé oči. Jinak vypadal stejně jako předtím. Nyní jsem trčela v malé smrduté kobce bez oken, bez šance zjistit, jak dlouho tady jsem.

Rosemarie se mlčky vznášela vedle mě. Taky jí nebylo do smíchu. "Víš," řekla najednou, "Dimitrij byl taky Strigojem."

"Vím," přitakala jsem. "Vidím to v tvé hlavě. Vím, jak ses cítila."

"Anastasie," snažila se mě povzbudit. "Nějak se odtud dostaneme."

"My?"

"Ano, my. Sice se nesnášíme, ale poslední dobou spolu v rámci možností vycházíme."

To jsem musela uznat. Posledních pár dní mi nepřipadala tak otravná a nesnesitelná. "Ale kamarádky to z nás nedělá," upozornila jsem ji.

"Jistěže ne," přitakala. "Na to bych si vůbec nikdy nedovolila ani pomyslet."

"Aspoň na něčem se shodneme," zabručela jsem, schoulila se do klubíčka a opřela si čelo o kolena.

"Mohla bych se pokusit dostat ven," navrhla zničehonic, "jenže Strigojové mě vidí, a s jejich pomocí počítat rozhodně nemůžeme, spíš naopak."

"To je jasný," pronesla jsem uštěpačně. "Přece si jen tak nemůžeme nakráčet ke Strigojovi a říct mu: ,Hele, cukrouši, chci zdrhnout, nepomůžeš mi s tím?'"

"Sarkasmus už ovládáš velice dobře," podotkla Rosemarie.

"Mám vynikající učitelku," odpověděla jsem.

Rosemarie se posadila do tmavého kouta, kde by ji nikdo příchozí na první pohled nemohl vidět, a znovu nasadila přemýšlivý výraz.

A já měla dost času přemýšlet. Najednou se všechno jakoby začalo rozplývat a já na chvíli měla pocit, že vidím bíĺou tmu. A pak se najedou vše vyjasnilo a já si uvědomila, že se třesu.

"Anastasie? Je ti něco?" slyšela jsem z dálky Rosemariin hlas. Nebyla jsem schopná jí odpovědět.

░▒▓█▓▒░

Alberta

Svižným krokem jsem mířila na zasedání zásahové skupiny, kde se měl probrat postup dalšího zásahu. Strigojové se usadili v blízkosti akademie sv. Vladimíra, v jednom morojsko-dhampýrském městě. Museli jsme je zlikvidovat co nejdříve.

"Ahoj, Alberto," pozdravil mě Michail Tanner, můj dobrý kamarád a kolega.

"Ahoj, Michaile," oplatila jsem mu.

Vyměnili jsme si pár zdvořilostních frází, načež si postěžoval: "Ti Strigojové se snad zbláznili."

"To snad ani neříkej," souhlasila jsem.

"Je to třetí zásah během dvou měsíců," řekl.

To byla pravda. Na předchozích dvou jsem nebyla a Michail byl na tom prvním. Oběma skupinám se úspěšně podařilo zlikvidovat Strigoje s minimálními ztrátami na naší straně. Celkově zemřeli jen tři strážci, ale naši dobří přátelé a kolegové. Už jen z úcty k nim s tím pokračujeme.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | 21. března 2017 v 20:06 | Reagovat

Super kapitolka :-)

2 Jackie Jackie | 21. března 2017 v 22:06 | Reagovat

Neviem prečo som čakala, že Emmet jej uverí... :-( Chúďa Anastázia. Pekná kapitola ;-)

3 Anabel Anabel | E-mail | 22. března 2017 v 6:44 | Reagovat

Tak možná ještě Ana přesvědčí Emmeta :) No i kdyby ne, tak se těším, jak to dopadne 🙂

4 Daisyrose Daisyrose | Web | 22. března 2017 v 11:22 | Reagovat

Super kapitolka,Anastázie mi je celkem líto. Doufám že ji Emmet uvěří.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama