VA - Rodina pro Rose - Kapitola 9 - Máma je pryč

10. září 2017 v 18:21 | AriaLissa |  Vampýrská akademie - Rodina pro Rose







Přiznávám, že na tuto povídku jsem úplně zapomněla, a když jsem ji dnes náhodou našla, šlo mi to od ruky a napsala jsem tuto kapitolu. Smějící se





VZPOMÍNKA

Janine

"Kde jsi byla?" ječela matka. "Kde jsi sakra byla?"

"Co tě to zajímá?" odsekla jsem jí drze.

Vrazila mi facku: "Nebuď drzá, mladá dámo! Já jsem tvoje matka a ty mě budeš poslouchat!"

Taky jsem jí vrazila facku a potom jsem utekla do pokoje, kde jsem se zamkla. "Koukej vylézt!" ječela. Ignorovala jsem to a bleskově jsem se převlékla do černého tílka a černých džín. Otevřela jsem okno a vylezla ven.

Zamířila jsem do toho klubu, kam mě vzala Gabriella. Doufala jsem, že tam bude. Už zvenku jsem slyšela hudbu a pak jsem ji uviděla, jak se polosvlečená plazí po nějakém také ne moc oblečeném klukovi.

Prošla jsem kolem nich a ocitla se před vchodem do klubu. Tehdy jsem si všimla hnědookého tmavovlasého Moroje, který na mě upřeně zíral.

"Můžu tě někam pozvat?" zeptal se po chvíli, kdy jsme soupeřili, kdo uhne pohledem jako první.

Bez zájmu jsem pokrčila rameny. Vyrazili jsme k baru a on každému objednal jakýsi koktejl červené barvy.

"Jak se jmenuješ?" chtěl vědět.

"Janine," odpověděla jsem.

"Já jsem Abe," představil se.

Kopla jsem do sebe obsah skleničky, a on se najednou zeptal: "Co dělá taková hezká holka jako ty v klubu jako je tenhle?"

"Co je ti do toho," zašklebila jsem se na něj.

"Vlastně nic," přikývl. "Ale jakmile jsem tě uviděl, připadalo mi, jako kdybys před něčím utíkala."

"A i kdyby, tak co jako? Jsem svobodnej člověk a můžu si chodit, kam chci," odsekla jsem.

"Samozřejmě," souhlasil. "Ale tohle není místo pro dívky jako ty."

"Jako já?" opáčila jsem.

"Krásné, přitažlivé..."

"Hm..." broukla jsem. "Taky bych se tě mohla zeptat, co tady pohledáváš ty."

"Já tady mám nějaký kšefty," prohodil nonšalantně.

"Dokážu si představit jaký kšefty, když jsi tady sám bez strážců."

Hodil po mně pohledem, ale neřekl ani slovo, a místo toho objednal jakýsi nealkoholický koktejl.

A tak jsme se začali scházet. Nejdříve v tomto v klubu, a pak začal Abe navrhovat jiná a mnohem příjemnější místa.

Nakonec jsem se mu svěřila i s tím, jak to u mě doma chodí. Mlčel, a pak mi navrhl: "Přece už ti je osmnáct a můžeš se oficiálně stát něčí stážkyní. Odejdi z domova a nastěhuj se ke mně. Staneš se mou strážkyní a tak budeme moci být spolu."

Váhala jsem, ale nakonec jsem přijala. Táta už s námi nebyl, před několika týdny zemřel. Nevěděla jsem, zda mohu nechat matku samotnou v jejím stavu, ale nakonec jsem se rozhodla odejít. Přece jen mám právo na vlastní život.

"Nechci, aby moje dítě mělo jednou takový život jako já," svěřila jsem se Abemu, než jsme se rozloučili. Šla jsem si domů sbalit pár věcí, které jsem měla. Věděla jsem, že matka bude doma a bála jsem se, že bude dělat scény.

Avšak nevěděla jsem, co se stalo, když jsem nebyla doma. Abe se mnou poslal jednoho svého dhampýra, kterého jsem poprosila, aby na mě počkal před domem.

Jak jsem kráčela k našemu bytu, zmocnil se mě nepříjemný pocit, který ještě zesílil, když jsem chtěla odemknout a zjistila jsem, že zámek je vypáčený a dveře pootevřené.

"Mami?" zavolala jsem váhavě a nerozhodně postávala u dveří. Odpovědí mi bylo nezvyklé ticho. Obvykle bych totiž slyšela její nadávání.

Udělala jsem několik kroků, směrem ke kuchyni, když mě zarazila skvrna na zemi. Na první pohled bylo patrné, že je to krev. Pak jsem otevřela dveře do kuchyně...

A začala jsem křičet.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Terísek Terísek | 10. září 2017 v 20:04 | Reagovat

Dokonalý <3 No ten konec :(

2 veja veja | E-mail | 10. září 2017 v 21:18 | Reagovat

Konečně na tuhle povidku se těším už straně dlouho Děkuji za pokračování  a těším se na další :-D

3 Anabel Anabel | E-mail | 11. září 2017 v 6:26 | Reagovat

No, z tohohle pohledu lituji Janine, ale zase řekla, že nechce totéž, co měla, pro své dítě, ale přesto to dělala, tak nevím...😂 Jinak se těším na další díl ☺️

4 Jackie Jackie | 11. září 2017 v 19:14 | Reagovat

jeee :-) Ja som na ňu tiež zabudla ale je super :-D Už sa teším na pokračovanie ;-)

5 Ladylucifer Ladylucifer | E-mail | 3. října 2017 v 20:28 | Reagovat

Tahle povidka se mi moc libi, skoda, ze stagnuje :-| ty rodinny trable jsou zajimavy ;-) no a samozrejme Romitri <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama