VA - Three Wishes - Kapitola 11 - Ivanovo tajemství

6. října 2017 v 22:42 | AriaLissa |  Vampýrská akademie - Three Wishes








Dozvíte se, jak se seznámili Ivan s Dimitrijem a také o Ivanově tajemství.





Rose

"Řekni mi něco o Dimitrijovi," požádala jsem jednoho večera Ivana. "Jaký je, jestli má rodinu..."

"Narodil se jako třetí ze čtyř dětí a má tři sestry, dvě starší a jednu mladší," odpověděl mi. "Ta nejstarší se jmenuje Karolína, ta nejmladší Viktorie a druhorozená je Soňa."

Všimla jsem si, že když vyslovil Karolínino jméno, začervenal se. "A taky má babičku, matku a synovce Pavla."

"Je s Karolínou snad něco?" rýpla jsem si.

"Co? Ne! Jistěže ne! Jak tě to napadlo?"

"Červenal ses, viděla jsem to."

"To teda ne," protestoval.

"Ale ano."

Chvíli jsme mlčeli, než řekl: "Víš, existuje něco, co jsem nikdy nikomu neřekl, dokonce ani Dimitrijovi, přestože je to můj nejlepší kamarád."

"Nejlepší přátelé si obvykle svěřují všechno," poznamenala jsem.

"To ano," souhlasil Ivan. "Ale tohle... Za tohle by mě Dimitrij zabil. A teď... Teď nevíme kde je a jestli ještě vůbec budu mít příležitost, abych mu to řekl."

"Jestli chceš, tak to můžeš říct mě," nabídla jsem mu.

"Stalo se to před několika lety, krátce předtím, než mi byl Dimitrij přidělen jako oficiální strážce, ale už od dětství jsme byli nejlepší kamarádi."

"Jako já s Lissou," vzpomínala jsem také. "Učitelka ve školce chtěla, aby všechny děti vyhláskovaly svá jména. Hodila jsem po učitelce knihu, protože jsem to nechtěla udělat, a řekla jsem jí pár nepěkných slov."

"To si umím představit," pousmál se Ivan. "S Dimitrijem jsme se také poznali ve školce. Poprali jsme se o autíčko."

Vyprskla jsem smíchy.

"Vydrželi jsme spolu v dobrém i ve zlém, a nikdy by mě nenapadlo, že se to stane, ale zamiloval jsem se do Karolíny, přestože byla o dva roky starší než já, a i ona mě měla ráda. Stačila ale jedna noc... A o pár týdnů později nás pojilo mnohem víc."

"Pavel je tvůj syn," došlo mi.

"Ano," přisvědčil Ivan. "Když jsem o tom řekl mé rodině, dali mi ultimátum, abych vztah s Karolínou okamžitě ukončil, nebo mě vydědí a vyhodí z domu."

"A co jsi udělal?"

"Odešel jsem od nich, ale opustil jsem i Karolínu, když jsme se s Dimitrijem odstěhovali sem. Nedokážeš si představit, jak toho každý den lituji. Lituji, že nemůžu svého syna vidět vyrůstat."

"To mě mrzí," soucítila jsem s ním. "Ale co Alexis? Chodíš teď přece s ní."

"Ano," přisvědčil Ivan. "Mám ji rád, ale stále miluji Karolínu. Nikdy jsem na ni nezapomněl."

"Ale co budeš dělat?"

░▒▓█▓▒░

Pohled nikoho

Kráčel po ulici a černé vlasy mu čechral vítr. Opustil sice své vězení, našel si milou dívku, ale přesto se nedokázal radovat. Stále ho trápily výčitky svědomí, kvůli tomu, co udělal. Tehdy si myslel, že je to tak správně, že je čas, aby trpěl někdo jiný, ne jen on, ale ona byla nevinná...

Jakkoli se na to snažil nemyslet, vzpomínky se k němu stále vracely.

Kéž bych na to mohl prostě zapomenout, přál si. Jenže přání jsou mi teď k ničemu. Slova omluvy neexistují. Ani nevím, jak se jmenovala...

Byl už večer, když konečně dorazil k malému hotýlku, kde dočasně bydlel. Vešel a pozdravil recepčního, který zrovna hovořil s nějakou ženou. Recepční i žena mu pokývli, a recepční na něj zavolal: "Mladý pane, máte tady zásilku."

Zásilku? podivil se v duchu, ale přistoupil k pultu a trpělivě čekal, až recepční vše vyřídí. "To je vše a přeji vám příjemný pobyt," řekl recepční - na jmenovce stálo Will Carson - a podal ženě klíče. "Pokoj číslo pět."

"Děkuji a nashledanou," rozloučila se žena a odešla.

Recepční se natáhl pro balíček a podal ho mladému muži: "Tady to je. Poprosil bych vás o podpis."

Když byl konečně propuštěn, odnesl si balíček do svého pokoje, a cestou přemítal nad tím, kdo ho poslal. Na krabici totiž nebyla adresa odesílatele.

Hned jak za sebou zavřel dveře, pustil se do rozbalování. Když krabici otevřel, měl co dělat, aby úlekem nevykřikl.

Uvnitř totiž ležela jemu velmi povědomá láhev.





Koho si Ivan nakonec vybere a kdo je ve skutečnosti muž, u kterého se láhev objevila? Mrkající
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Pewtra Pewtra | 7. října 2017 v 11:15 | Reagovat

Jako co ? Pavel je synem Ivana? Hmm, dobrý a ta láhev na konci taky dobrý, jen by mne zajímalo, kdo pořád tu lahev posílá a bere.

2 Anabel Anabel | E-mail | 7. října 2017 v 19:11 | Reagovat

Karolína a Ivan?!? To je hezké ☺️
Ale nebyla Karolína náhodou nejstarší?
Taky by mě zajímalo, kdo tu lampu furt posílá a tak... možná, že jak si Ivan přál Dimitrimu říct, že Pavel je jeho syn, tak tím nějak přivolal lampu 🤔😀
Těším se na další kapitolu 😉☺️❤️

3 AriaLissa AriaLissa | E-mail | Web | 7. října 2017 v 19:33 | Reagovat

[1]: Lampa se zjevuje a mizí sama, hned jak si někdo přeje svá tři přání nebo dá džinovi svobodu, a také se sama náhodně objevuje.

[2]: Máš pravdu, už jsem to opravila :-)

4 veja veja | E-mail | 8. října 2017 v 15:39 | Reagovat

važně dobra kapitola těším ae na další ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama