VA - Three Wishes - Kapitola 19 - Návrat ke dvoru

30. listopadu 2017 v 19:10 | AriaLissa |  Vampýrská akademie - Three Wishes



Rose

Stáli jsme s Jamesem čelem k oddávajícímu a poslouchali jeho proslov. Ve mně však stále narůstaly pochybnosti, zda jsem se rozhodla správně.

Ano, James byl skvělý kamarád, ale nemilovala jsem ho tak, aby se mohl stát něčím víc. Milovala jsem Dimitrije, se kterým jsem chtěla být. Věděla jsem, že Jazmin Jamese miluje, ale můj otec a Jamesovi rodiče trvali na tom, abychom se vzali mi dva.

"Rose," dolehl ke mně najednou hlas oddávajícího, "chcete začít?"

"Tak jo," nadechla jsem se, když vtom jsem si všimla záblesku na své ruce. Byl to náramek od Dimitrije. Oddávající významně zakašlal, aby mi připomněl, že v tuto chvíli bych váhat neměla.

Kradmo jsem pohlédla na otce, který mě pohledem vybízel, ať už konečně začnu.

"Ehm..."

"Potřebujete pomoct?" zeptal se oddávající.

"Ne," odpověděla jsem oddávajícímu. Další slova už patřila Jamesovi: "Mrzí mě to, ale nemůžu si tě vzít."

Hodila jsem mu kytici a rozběhla se pryč. Slyšela jsem za sebou křik lidí, volali na mě, ale já už se rozhodla. Chci být šťastná. A to díky dohodnutému manželství nebudu.

Ignorovala jsem pohledy lidí, kolem kterých jsem proběhla, a v duchu jsem si vroucně přála, aby nebylo pozdě a Dimitrij tu ještě byl.

Měla jsem štěstí, že dveře domu, kde bydlel, byly otevřené. Šaty už mě začínaly obtěžovat, ale i tak jsem se nakonec dostala ke dveřím Dimitrijova bytu, a zabušinla jsem na ně.

"Dimitriji! Dimitriji!"

"Rose? Rose!" pronikl do mé mysli cizí hlas.

░▒▓█▓▒░

Rose

"Rose, probuď se!" šťouchal do mě Adrian.

"Co je?" zamumlala jsem ospale.

"Za chvilku už budeme na královském dvoře," oznámil mi. Po chvíli mlčení se zeptal: "Kdo je Dimitrij?"

Zpozorněla jsem: "Cože?"

"Ze spánku jsi volala jeho jméno," vysvětlil mi.

"No..." váhala jsem.

"Klidně mi to můžeš říct," pobídl mě Adrian.

Podezřívavě jsem se na něj podívala: "Ty ses podíval do mýho snu?"

Zatvářil se provinile a mě bylo jasné, že to udělal.

"Při řízení?" vyjekla jsem.

"Ne," ujistil mě. "Zastavil jsem. Když jsi pořád volala to jméno, musel jsem zjistit, o co vlastně jde."

"Viděl jsi všechno?" šeptla jsem.

"Ne, pokud si to nepřeješ," mrkl na mě.

"Věříš mi to?"

"Tvoje vzpomínky nemohou lhát. Ale nechápu, proč jsi mi neřekla o vztahu s Dimitrijem. Já bych to přece nikomu neřekl. Ani tvému otci."

Sklopila jsem oči.

"To bude dobrý," položil mi Adrian ruku na koleno.

"Neslibuj nic co nemůžeš splnit," povzdychla jsem si. "Dimitrij je neznámo kde, kdo ví, jestli není mrtvý..."

"Zjistíme to," nedal se Adrian.

Přijížděli jsme k bráně královského dvora a já si najednou uvědomila: "Jak se dostanu dovnitř, když u sebe nemám nic, čím bych prokázala svojí totožnost?"

"Ale máš mě," usmál se Adrian. "Vyřídím to."

Adrian otevřel okýnko a zářivě se usmál na strážce, který se naklonil k autu, aby zkontroloval, kolik lidí přijíždí. Nevnímala jsem, co si povídají, hleděla jsem přímo před sebe. Tak dlouho... Pět let. A za chvíli se setkám s Lissou a ostatními...

"Mimochodem, bezva trik," pochválila jsem ho, když jsme se vzdálili od brány.

Adrian se zatvářil domýšlivě, hned ale řekl: "Na přání Sydney se magie zdržuju. Používám ji jen když musím."

"Moroj abstinent?"

"Tak nějak."

"Co ještě se tady za těch pět let změnilo?"

"Například jsem se oženil."

"Vy jste se se Sydney vzali?" vytřeštila jsem oči.

"Joo," protáhl Adrian. "A taky spolu máme roční dvojčata."

"Adrian Ivaškov je vzorný otec spokojené rodiny?" podivila jsem se. To, že má děti, mě překvapilo. Pamatovala jsem si ho jako nezodpovědného flákače, který v jednom kuse kouřil cigarety.

"Časy se mění," pokrčil rameny Adrian. "Dřív jsem byl idiot, ale teď bych svoje tři ženský nevyměnil ani za nic."

"A jak se tvoje děti jmenují?" zajímalo mě.

"Zoe, na počest Sydneyiny mladší sestry," odpověděl. "A druhou holčičku jsme pojmenovali Rose, na tvojí počest."

Ještě jsme však nedojeli ke garážím, když Adrian zabrzdil a poznamenal: "Budou trable."

"Co se děje?"

Adrian vystoupil a pozdravil přicházejícího muže: "Dobrý den, pane Mazure."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ╬ Gothic Soul ╬ ╬ Gothic Soul ╬ | E-mail | Web | 30. listopadu 2017 v 19:20 | Reagovat

Úžasné

2 naruto-vs-sasuke naruto-vs-sasuke | Web | 30. listopadu 2017 v 19:37 | Reagovat

pekny design

3 Bonito Bonito | Web | 30. listopadu 2017 v 19:38 | Reagovat

to dievča na designu O_O  8-)  :-)

4 Anabel Anabel | E-mail | 1. prosince 2017 v 22:22 | Reagovat

Úúú a nastupuje pan Mazur 😬😂

5 Pewtra Pewtra | 4. prosince 2017 v 19:10 | Reagovat

Jo jo jo. nádhera.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama