VA - Three Wishes - Epilog

1. března 2018 v 16:52 | AriaLissa |  Vampýrská akademie - Three Wishes







Několik vět na závěr...





Hailey

S dřevěným kůlem opravdu nemám šanci zabít žádného Strigoje. Vlastně ani nemám žádný pořádný výcvik, ale být strážkyní byl vždy můj sen. Nejenže v patnácti je už pozdě začít se učit bojovat, navíc, i kdyby pozdě nebylo, kvůli chudobě mé rodiny bych si studium nemohla dovolit. Nemůžu si ho dovolit.

S povzdechem jsem otevřela dveře od našeho malinkého a věčně zaneřáděného domku. "Mami?" zavolala jsem. Samozřejmě mi nikdo neodpověděl. Máma s otčímem nejspíš vyspávali kocovinu.

Zamířila jsem do pokoje svého nevlastního morojského brášky. Seděl ve špíně na zemi. "Už jsem tady," oznámila jsem mu, načež se rozbrečel.

Kéž bych tady nemusela žít, přála jsem si v duchu. Kdybych měla kam jít, tak odejdu hned.

Schylovalo se k večeru, ale ještě pořád bylo dost slunce, abych mohla na chvilku ven, hned, co jsem uložila malého brášku ke spánku.

"Přála bych si lepší život pro nás oba," pronesla jsem nad jeho postýlkou, pak jsem popadla svůj podomácku vyrobený dřevěný kůl a vyšla z domu. Šla jsem do lesa, a když mi dům zmizel z dohledu, rozběhla jsem se. Při běhu jsem si připadala volná. Volná.

Zpomalila jsem, až když jsem uslyšela zurčení řeky, která se náchazela na dohled, a došla k ní klidným krokem. Poklekla jsem na břeh a podívala se na svůj odraz.

Pak mou pozornost upoutal jakýsi záblesk. Zvedla jsem hlavu a rozhlédla se. Spatřila jsem větve, které byly zaseklé mezi kameny blízko u břehu, a právě mezi nimi jsem zahlédla ten záblesk. Šla jsem se podívat.

Netrvalo moc dlouho, než jsem mezi větvemi spatřila podivnou láhev, která byla zdrojem toho záblesku, který jsem před chvílí viděla. Podařilo se mi ji vytáhnout ven. Byla trochu špinavá, ale jinak by mohla být cenná.

Očistím ji, rozhodla jsem se. Možná za ní pak něco dostanu a budu moci sehnat nějaké lepší jídlo pro mě a brášku.

Jenže jakmile jsem z ní začala odstraňovat špínu, láhev se sama od sebe otevřela, vyvalil se z ní dým, který se proměnil v ženu. Leknutím jsem láhev upusila.

Žena nevypadala zrovna přívětivě. Na levé tváři měla jizvy. Pak promluvila: "Džinka Nataša Ozerová, k vašim službám."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anabel Anabel | E-mail | 2. března 2018 v 17:23 | Reagovat

No tak aspoň, že je v lampě. Takový osud si akorát zasloužila..😂 Těším se na další tvou povídku<3

2 Pewtra Pewtra | 3. března 2018 v 9:00 | Reagovat

Tak to je překvapení, Taša jako džin, hmmm zajímavé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama